Odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 120 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.
Jméno:
E-mail:
Předmět:
Ikona zprávy:

Připojit:
(Vymazat přílohu)
(více příloh)
Omezení: 4 příloh na příspěvek, maximální velikost 2000KB, maximální vlastní velikost 2000KB
Ověření:
Zadejte znaky zobrazené na obrázku
Poslechnout obrázek / Požádat o jiný obrázek

Zadejte znaky zobrazené na obrázku:
Nejdelší řeka v ČR:

Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


Shrnutí tématu

Poslal: Soňa
« kdy: Listopad 09, 2019, 08:13:06 odpoledne »

Poslal: Pavko
« kdy: Listopad 09, 2019, 04:27:49 odpoledne »

Sodoma a Gomora!  ::)
Poslal: Jana Záveská
« kdy: Listopad 09, 2019, 03:58:04 odpoledne »

Znala jsem jednoho kluka, který si přál být ženou. Měl s toho vážné deprese a psychické problémy.
Nechal se přeoperovat na ženu a je spokojený. Jen děti mít nebude, ale žije si v klidu s partnerem.
Poslal: Mirek
« kdy: Listopad 09, 2019, 12:28:23 odpoledne »

Tady ti asi moc poradit nemůžeme. Vyhledej psychologa, nebo aspoň obvodního lékaře, poradí ti jak dál. Myslím že se to dá léčit vhodnými hormony.
Poslal: Pavko
« kdy: Listopad 09, 2019, 11:47:53 dopoledne »

Já si také oblékal v pubertě šaty mamky, a že bych se cítil jako žena?
Poslal: Jméno mám
« kdy: Listopad 09, 2019, 11:35:47 dopoledne »

Je 25 let, narodil jsem se jako kluk, ale v pubertě jsem se začal cítit být ženou. Rád si oblékám máminy šaty, když není doma a dělá mi to dobře. Jsem ale rozpolcený a s holkama si nerozumím. Vyhledávám hlavně kamarády.  Poradíte jak se s tím vyrovnat?