První dojem byl rozpačitý, všechno je tu černobílé, ostrov je sopečný a tak skály a i všechno pod nimi je prostě černý. A v tom jsou jenom nízké bílé přízemní domky s rovnými betonovými střechami, co vypadají spíš jako garáže
Zeleň v podstatě žádná, kromě sem tam pár palem a kaktusů a to samé si pěstují i ve svých zahradách, kde je ale místo hlíny všude jenom černý sopečný štěrk
je to tu jak na měsíci. Sopky jsou na pohled krásné, pro oceán jsou jak namalovaná kulisa, vypadá to jako alpský masiv, ve skutečnosti je to ale hora pokrytá hromadou sopečného štěrku, který dost klouže a při větru tě ošlehává drobnými úlomky.
Jo, vítr.... fouká tu fakt děsně 15m/s bez ustání, v nárazech víc. A nejvíc právě v tom místě, kde jsme bydleli, je to ta strana ostrova obrácená do oceánu a tak to schytává dnem i nocí.
Písek je také zajímavý, hodně jemňoučký, žlutý, ale je v něm dost černého sopečného popela, smíchané to v příboji vypadá spíš jako bláto.
Ale když to sedne, tak to děla na pláží zajímavé obrazce....