Tak já si pamatuji pána v kabátě který na mne čekal v domě. Ukazoval mi cosi co jsem tenkrát považovala za divný palec, a chtěl ať s ním jdu do sklepa. Byla jsem tehdy prvňák, ale směla jsem chodit sama ze školy, protože škola byla hned vedle domu, kde jsme bydleli. Řekla jsem mu, že do sklepa nesmím, že se musím napřed zeptat maminky. Máma samozřejmě hned běžela na toho chlapa dolů, ale ten už byl pryč. Až později jsem pochopila co mi to vlastně ukazoval.
